|
|
Vlastnosti čidel proudu
Čížek, Ondřej ; Bulín, Tomáš (oponent) ; Huzlík, Rostislav (vedoucí práce)
V této práci jsou popsány všechny používané čidla proudů, způsob jejich funkce a u každého čidla jsou popsány jejich vlastnosti. Dále je zde krátce popsán program LabVIEW a měření, které pomocí něho proběhlo se zaměřením na frekvenční charakteristiku a jeho vyhodnocení.
|
|
|
Ampérmetr s velkým rozlišením
Honek, Marek ; Roubal, Zdeněk (oponent) ; Steinbauer, Miloslav (vedoucí práce)
Transmisní elektronový mikroskop je zařízení pracující na podobném principu jako optický mikroskop. Pro dosažení obrovských zvětšení využívá faktu, že elektrony mají mnohem kratší vlnovou délku než fotony. Pro zaostření světla se používají skleněné čočky, které jsou v elektronovém mikroskopu nahrazeny cívkami generujícími magnetické pole. To je přímo úměrné velikosti proudu, který těmito cívkami prochází. Pro dosažení vysokého rozlišení je nezbytné, aby proud dodávaný do cívek byl co možná nejstabilnější. Tato práce rozebírá metody měření proudu a snaží se o návrh zařízení pro měření stability proudu s rozlišením 1 ppm.
|
|
|
Univerzální regulátor dobíjení pro motorová vozidla s dynamem
Picmaus, Jan ; Knobloch, Jan (oponent) ; Červinka, Dalibor (vedoucí práce)
Práce se zabývá problematikou návrhu elektronického regulátoru dobíjení pro historická vozidla s dynamem. Obsahuje teoretický rozbor samotného stroje (dynama) a jeho zapojení s cizím buzením a derivačním buzením. Dále se zabývá problematikou možných zapojení dynam v různých vozidlech. Dále práce srovnává průmyslově vyráběné regulátory s amatérsky realizovanými regulátory, přičemž porovnává jejich výhody a nevýhody. Z analýzy průmyslových a amatérských regulátorů vyvozuje všechny požadavky na regulátor realizovaný v této práci. Práce obsahuje proces návrhu zapojení regulátoru včetně fungující finální verze. Dále popisuje návrh a realizaci DPS s následným popisem realizace regulátoru a instalace do vozidla. V práci je zahrnut také návrh samotných regulátorů proudu a napětí, jejich následné odladění a provozní zkoušky na reálném zařízení.
|
|
|
Zařízení pro zaznamenávání proudové spotřeby LPWA senzorů
Mikulášek, Michal ; Možný, Radek (oponent) ; Štůsek, Martin (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá návrhem a sestrojením měřícího zařízení pro měření a~záznam odběru proudu senzorů technologií LPWAN (Low Power Wire Area Network). V teoretické části práce jsou nejprve shrnuty vybrané technologie LPWAN. Z těchto technologií jsou blíže prozkoumány technologie LoRaWAN, Sigfox a Narrowband IoT (NB-IoT). Poté jsou stručně rozebrány techniky pro měření proudů, z nichž je nejvíce pozornosti věnováno metodě proudových bočníků. Druhá polovina práce obsahuje popis postupů při návrhu a stavbě měřícího přístroje. Pro měření proudu je zvolena metoda proudových bočníků, která je doplněna o obvod napěťového zesílení a následný převod do digitální podoby pomocí AD převodníku. Práce podrobně popisuje postupy při výběru jednotlivých komponent a důležité procesy použité při návrhu desek plošných spojů. Nedílnou součásti realizace měřícího přístroje je návrh a realizace řídícího softwaru, který je podrobně popsán a doplněn o vývojové diagramy ilustrující funkcionalitu jednotlivých částí přístroje. Celá realizace měřícího přístroje je završena návrhem a realizací krycí krabičky pomocí technologie 3D tisku. Na závěr je stručně pojednáno o specifikacích navrženého přístroje na základě limitů použitých komponent.
|
|
|
Měření magnetických vlastností materiálů pomocí programu LabVIEW
Šolc, Martin ; Bulín, Tomáš (oponent) ; Huzlík, Rostislav (vedoucí práce)
V této práci je popsán program LabVIEW a jeho vývojové prostředí. Dále jsou rozebrána nejčastěji používaná čidla proudů, popsány principy jejich funkce a jejich vlastnosti. V další části práce se zabývám popisem integračních článků a jejich vlastnostmi. Poté se věnuji hysterezním křivkám feromagnetických materiálů. V praktické části bakalářské práce se zabývám měřením BH křivek pro toroidní transformátor, které jsem zrealizoval pomocí programu vytvořeném v LabVIEW, použitím digitální integrace v LabVIEW, integrace pomocí integračního RC článku a proudového čidla ITN 12-P Ultrastab. Na závěr se věnuji vyhodnocení provedeného měření.
|
|
| |
|
|
Zařízení pro zaznamenávání proudové spotřeby LPWA senzorů
Mikulášek, Michal ; Možný, Radek (oponent) ; Štůsek, Martin (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá návrhem a sestrojením měřícího zařízení pro měření a~záznam odběru proudu senzorů technologií LPWAN (Low Power Wire Area Network). V teoretické části práce jsou nejprve shrnuty vybrané technologie LPWAN. Z těchto technologií jsou blíže prozkoumány technologie LoRaWAN, Sigfox a Narrowband IoT (NB-IoT). Poté jsou stručně rozebrány techniky pro měření proudů, z nichž je nejvíce pozornosti věnováno metodě proudových bočníků. Druhá polovina práce obsahuje popis postupů při návrhu a stavbě měřícího přístroje. Pro měření proudu je zvolena metoda proudových bočníků, která je doplněna o obvod napěťového zesílení a následný převod do digitální podoby pomocí AD převodníku. Práce podrobně popisuje postupy při výběru jednotlivých komponent a důležité procesy použité při návrhu desek plošných spojů. Nedílnou součásti realizace měřícího přístroje je návrh a realizace řídícího softwaru, který je podrobně popsán a doplněn o vývojové diagramy ilustrující funkcionalitu jednotlivých částí přístroje. Celá realizace měřícího přístroje je završena návrhem a realizací krycí krabičky pomocí technologie 3D tisku. Na závěr je stručně pojednáno o specifikacích navrženého přístroje na základě limitů použitých komponent.
|
|
|
Univerzální regulátor dobíjení pro motorová vozidla s dynamem
Picmaus, Jan ; Knobloch, Jan (oponent) ; Červinka, Dalibor (vedoucí práce)
Práce se zabývá problematikou návrhu elektronického regulátoru dobíjení pro historická vozidla s dynamem. Obsahuje teoretický rozbor samotného stroje (dynama) a jeho zapojení s cizím buzením a derivačním buzením. Dále se zabývá problematikou možných zapojení dynam v různých vozidlech. Dále práce srovnává průmyslově vyráběné regulátory s amatérsky realizovanými regulátory, přičemž porovnává jejich výhody a nevýhody. Z analýzy průmyslových a amatérských regulátorů vyvozuje všechny požadavky na regulátor realizovaný v této práci. Práce obsahuje proces návrhu zapojení regulátoru včetně fungující finální verze. Dále popisuje návrh a realizaci DPS s následným popisem realizace regulátoru a instalace do vozidla. V práci je zahrnut také návrh samotných regulátorů proudu a napětí, jejich následné odladění a provozní zkoušky na reálném zařízení.
|
|
|
Ampérmetr s velkým rozlišením
Honek, Marek ; Roubal, Zdeněk (oponent) ; Steinbauer, Miloslav (vedoucí práce)
Transmisní elektronový mikroskop je zařízení pracující na podobném principu jako optický mikroskop. Pro dosažení obrovských zvětšení využívá faktu, že elektrony mají mnohem kratší vlnovou délku než fotony. Pro zaostření světla se používají skleněné čočky, které jsou v elektronovém mikroskopu nahrazeny cívkami generujícími magnetické pole. To je přímo úměrné velikosti proudu, který těmito cívkami prochází. Pro dosažení vysokého rozlišení je nezbytné, aby proud dodávaný do cívek byl co možná nejstabilnější. Tato práce rozebírá metody měření proudu a snaží se o návrh zařízení pro měření stability proudu s rozlišením 1 ppm.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o děti s Hydrocefalem.
POLÁKOVÁ, Nikola
Tato bakalářská práce s názvem " Ošetřovatelská péče o děti s hydrocefalem" pojednává o specifikách v ošetřování a náročnosti v péči o tyto děti. Hydrocefalus je nadměrné hromadění mozkomíšního moku, které způsobuje rozšíření komorového systému mozku. Ke vzniku hydrocefalu dochází v důsledku nerovnováhy v produkci mozkomíšního moku, nebo také může hydrocefalus způsobovat překážka v přirozené cirkulaci mozkomíšního moku. Toto onemocnění může zapříčinit zvýšený nitrokomorový tlak a progresivní růst hlavy. Práce je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. V teoretické části bude vysvětlen pojem hydrocefalus, příčiny vzniku, diagnostika a léčba. Dále pak zmiňuje komplikace operativních řešení a následnou ošetřovatelskou péči. Praktická část bakalářské práce je zpracována jako kvalitativní šetření s využitím techniky polostrukturovaného rozhovoru a kazuistiky. Cílem bakalářské práce bylo zjistit specifika v ošetřovatelské péči u dětí s hydrocefalem. Na základě cíle bakalářské práce byly stanoveny dvě výzkumné otázky. První: "Jaká jsou specifika v ošetřovatelské péči u dětí s hydrocefalem?". Druhé znění výzkumné otázky je: "S jakými problémy se nejčastěji setkávají děti s hydrocefalem?" Při zpracovávání výzkumné části práce bylo zjištěno, že ošetřovatelská péče o děti s hydrocefalem je velice náročná jak po psychické tak hlavně po fyzické stránce. Péče o tyto děti je také velice náročná z časového hlediska. Ošetřovatelská péče se také velmi odvíjí od správně nastavené a fungující léčby. Pokud je pacient správně kompenzován, nemusí být vůbec odkázán na péči jiné osoby. Z výzkumného šetření vyplývá, že sestry jsou o tomto onemocnění dostatečně informované a péči o tyto děti věnují potřebný čas. Tato bakalářská práce bude podkladem pro prezentaci na odborné konferenci Budějovice kazuistické.
|
host ::
RSS.